Historie katedry

Stručná historie katedry

1962

Ustavena samostatná Katedra základů automatizace pod vedením Prof. Ing. Svetozára Kepperta, CSc.

1974

Katedra automatizace na Fakultě strojní změnila název na Katedru automatizovaných systémů řízení a byla s ní sloučena Katedra mechanizace a automatizace hornických výrobních procesů z Fakulty hornicko-geologické a Katedra automatizace z dřívější Hutnické fakulty.

1974

Vytvoření Katedry automatizovaných systémů řízení (ASŘ) na fakultě strojní s celoškolským působením.

1980

Opětné rozdělení katedry ASŘ na tři nezávislá pracoviště na jednotlivých fakultách FSE, HuF a HgF.

1991

Katedra byla přejmenována na Katedru automatizační techniky a řízení, inženýrský obor Automatizační technika a řízení byl rozdělen na zaměření Automatické řízení a Aplikovaná informatika.

Historie katedry

První základy specializovaného pracoviště byly položeny v září 1959, kdy se na tehdejší Katedře energetiky zformovala skupina pracovníků v oddělení automatizace s úkolem připravit výuku předmětů z oblasti základů automatizace a technického měření. K pracovníkům, kteří stáli u zrodu pozdější první celoškolské katedry automatizace patřili prof. Ing. Jan Šoch, CSc., prof. Ing. Vladimír Strakoš, DrSc., a později Ing. Jan Brudný. V roce 1962 byla ustavena samostatná Katedra základů automatizace pod vedením prof. Ing. Svetozára Kepperta, CSc. Těžiště práce katedry spočívalo v pedagogické oblasti a ve spolupráci s průmyslem a v letech 1964 až 1974 se na ní podílelo ročně asi sedm pedagogů. V dalším období vedli katedru prof. Ing. Jiří Litschmann (1964-1972) a Ing. Jan Brudný (1972-1974). V říjnu 1974 se stal součástí Katedry automatizace rovněž Ústav mechanizace a automatizace hornických výrobních procesů z HGF (prof. Ing. Vladimír Strakoš, DrSc., prof. Ing. Alois Burý, CSc.) a pracovníci z bývalé katedry automatizace v hutích z fakulty HuF (prof. Ing. Longin Tomis, CSc., doc. Ing. Milan Heger, CSc.) a název společné katedry se změnil na Katedru automatizovaných systémů řízení (ASŘ). Tato katedra s celoškolskou působností zajišťovala všechny formy výuky předmětů měřicí, řídicí a výpočetní techniky na všech fakultách VŠB v Ostravě i nově otevřeného pětiletého inženýrského studijního oboru Automatizované systémy řízení.

V roce 1980 se Katedra ASŘ rozdělila opět na tři samostatná pracoviště na FSE, HGF a HuF. Katedra ASŘ zmodernizovala své laboratoře v souladu s náročnými požadavky na zajištění kvalitní výuky ve čtyřletém studijním oboru ASŘ výrobních procesů ve strojírenství a od roku 1986 i v mezioborovém studiu Robototechnologie.

V r.1991 byl nový inženýrský obor inovován pod názvem Automatizační technika a řízení a katedra byla přejmenována na Katedru automatizační techniky a řízení. Oborové pětileté inženýrské studium zajišťované Katedrou ATŘ úspěšně ukončilo od roku 1979 do r. 2004 celkem 680 absolventů – inženýrů a bakalářů (nově od r. 1996 ročně cca 15 -20 absolventů - bakalářů).

Katedru ASŘ nejprve vedl doc. RNDr. Josef Smutka, CSc. (1974-1975) a od roku 1976 do 1986 pak doc. Ing. Vladimír Podhorný. Od roku 1986 do 1996 stál v čele katedry prof. Ing. Antonín Víteček, CSc., Dr.h.c. V souvislosti s jeho nástupem do funkce děkana (od března 1996 do roku 2002, dále proděkan FS 2002-05) byl jmenován vedoucím katedry prof. Dr. RNDr. Lubomír Smutný (1996 - 2010), kterého vystřídal prof. Ing. Jiří Tůma, CSc. (2010 - 2013). Od května 2013 vede katedru doc. Ing. Renata Wagnerová, Ph.D.

Připomínáme si pracovníky katedry

prof. Dr. RNDr. Lubomír Smutný

Prof. Dr. RNDr. Lubomír Smutný vystudoval Fakultu přírodovědeckou na Univerzitě Palackého v Olomouci. Tamtéž získal titul RNDr. Poté nastoupil na tehdejší Fakultu strojní a elektrotechnickou VŠB v Ostravě. Po absolvování doktorského studia a získání titulu Dr. se v roce 2000 habilitoval a v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor „Řízení strojů a procesů“. Na katedře automatizace, později přejmenované na katedru automatizační techniky a řízení, vykonával od roku 1978 funkci tajemníka katedry, od roku 1986 zástupce vedoucího katedry a od roku 1996 byl vedoucím katedry.

Prof. Lubomír Smutný má zásadní podíl na vybudování moderní katedry se silným personálním obsazením. Katedra pod jeho vedením získala renomé, které překračuje hranice České republiky. Byl odborným garantem a organizátorem řady významných domácích i mezinárodních konferencí a seminářů. Zabýval se technickými prostředky automatického řízení se zaměřením na měřicí a senzorovou technikou, speciálně na inteligentní senzorové podsystémy. Vybudoval první celofakultní počítačovou učebnu, katedrové počítačové učebny a pět laboratoří pro výuku technických prostředků automatického řízení.

Prof. Lubomír Smutný byl členem VR FS VŠB-TU Ostrava a VR Fakulty aplikované informatiky UTB ve Zlíně. Byl předsedou sekce FS a místopředsedou Celoškolské oborové rady doktorského studijního oboru „Automatizace technologických procesů“ a dále byl členem několika oborových rad na FAI UTB ve Zlíně a CHTF v Praze a v Pardubicích.

Pod jeho vedením úspěšně obhájilo svoji disertační práci 8 doktorandů. Během svého působení na FS VŠB-TU Ostrava vedl více než 150 bakalářských a diplomových prací.

Prof. Lubomír Smutný je autorem a spoluautorem původních přístupů k řešení inteligentních senzorových systémů a 5 autorských osvědčení. Je autorem, resp. spoluautorem více než 370 publikací (55 zahraničních), v tom 4 knih a 26 vysokoškolských skript.


doc. Ing. Jiří Kusyn, CSc.

Po ukončení studia na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze – 1957 nastoupil do TESLY ve Valašském Meziříčí. V roce 1960 přešel do Vítkovických železáren v Ostravě, kde působil do roku 1962. V rámci spolupráce mezi VŽ a VVUÚ byl uvolněn do VVUÚ Ostrava – Radvanice. Na zmíněných pracovištích pracoval v oblasti aplikovaného výzkumu se zaměřením na problematiku měření elektrických a neelektrických veličin, automatizaci a řízení technologických procesů.

V roce 1968 nastoupil na strojní fakultu VŠB v Ostravě na katedru automatizace jako odborný asistent. Na této katedře, která se postupně přejmenovávala (kat. ASŘ, ATŘ), pracoval až do odchodu do důchodu, vyjma let 1970,1971, kdy byl s politických důvodů převeden na katedru energetiky jako vědecko-výzkumný pracovník.

Na VŠB se podílel na výuce předmětů zajišťovaných katedrou, laboratorních cvičeních, přednáškách, rovněž na inovacích i budování laboratoří. Po celé období působení na škole trvale spolupracoval s předchozími pracovišti (TESLA, VŽ, VVUÚ) i řadou dalších organizací.

Během působení na vysoké škole, i předtím, byl konzultantem několika desítek diplomových prací a několika doktorandů. Podílel se na spolupráci při řešení výzkumných úkolů, je autorem nebo spoluautorem více než stovky publikací (výzkumných zpráv, příspěvků na konferencích, i článků v odborných časopisech) a dvou vynálezů s širším průmyslovým využitím. Je autorem a spoluautorem deseti vysokoškolských skript a učebních textů.

Vědeckou aspiranturu ukončil v roce 1986 a docentem pro obor technická kybernetika byl jmenován v roce 1990. Od roku 1998 byl členem zkušební komise pro statní závěrečné zkoušky pro obor technická kybernetika a automatizace na SF VUT v Brně.

prof. Ing. Radim Farana, CSc.

V letech 2008 - 2012 děkan Fakulty strojní Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Jeho specializací jsou systémy řízení technologických systémů, informační a zejména databázové systémy. Je autorem několika učebnic pro posluchače technických vysokých škol a řady odborných publikací, článků v mezinárodních časopisech, příspěvků na světových kongresech a konferencích. Významně se podílí na zavádění systémů řízení kvality ve vysokém školství. Jako manažer pro jakost přivedl fakultu k získání Národní ceny České republiky za jakost za rok 2007.


Ing. Roman Pavlas, Ph.D. - odborný asistent


Dr. Ing. Dalibor Kačmář - odborný asistent


doc. Dr. Ing. Ivo Formánek - docent


Anna Pavlicová - sekretářka


Tereza Fittlová - sekretářka


Jindřich Farnik - technik


Vladimír Velčovský - technik


Karel Bednář - technik